Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české ledovcové jezero a příroda, která ho obklopuje, totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při objevování lesů a vod naší země.
Černé jezero, jež je označováno i dalšími jmény jako České, Bystřické nebo Dešenické, se nachází v krásné přírodě šumavských lesů nedaleko Železné Rudy. Jeho dobře dostupná poloha, stejně jako atraktivní a turisticky vděčné okolí, je jedním z největších lákadel pro tuzemské i zahraniční návštěvníky české části Šumavy. Ne nadarmo tvoří s Čertovým jezerem Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero.
Zajímavostí je, že přes obě jezera prochází rozdílná povodí. Zatímco Černé jezero patří k povodí Labe a Vltavy a řadí se tak do úmoří Severního moře, Čertovo jezero náleží do povodí Dunaje a do úmoří Černého moře.
Jezero dostalo své jméno podle své zdánlivě černé hladiny. Zbarvení je způsobeno především 9 metrovou vrstvou kalu, který je tvořen pylem z okolních jehličnanů a který se na dně jezera po statisíce let, a nejspíš i po mnohem delší dobu, ukládá. Lesní porost propouštějící na jezerní hladinu jenom minimum slunečního světla pak přirozeně napomáhá dojmu, že jezero je opravdu černočerné jako tma.
Svým ledovcovým původem patří Černé jezero spolu s ostatními šumavskými jezery (Čertovo jezero, jezero Laka, Prášilské jezero a Plešné jezero) mezi jediné vodní plochy tohoto typu u nás. V německé části Šumavy pak můžeme navštívit tři další ledovcová jezera.
V období poslední doby ledové roztával na dnešním území Šumavy ledovec, který kromě značného modelování terénu zanechal i prostor pro přírodní vodní plochu. Černé jezero nedisponuje žádným viditelným přítokem, je napájeno z podzemních pramenů, které vyvěrají na úpatí nedaleké Jezerní hory. Voda z jezera pak samostatně odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy.
Černé jezero je se svou rozlohou 18,4 hektarů největším ledovcovým jezerem v České republice. Jeho rozloha ale není jediným údajem, který drží zaznamenáníhodný rekord. Další z řady nej se týká například maximální hloubky jezera, která dosahuje úctihodných 39,8 metrů. Pokud by se tedy skotská Nessie ze slavného jezera Loch Ness chtěla přestěhovat do našich podmínek, místa by měla určitě více než dost.
V případě, že preferujete spíše pěší turistiku a chtěli byste si Černé jezero obhlédnout ze všech stran, počítejte s příjemnou procházkou po obvodu jezera ve skoro pravidelném trojúhelníkovém tvaru měřícím 1 809 metrů.
Současně je jezero i nejníže položeným ze všech šumavských jezer, nachází se v nadmořské výšce 1008 metrů. Impozantním prvkem v jeho bezprostřední blízkosti je 320 metrů vysoká Jezerní stěna. Ta byla vytvořena ledovcem ve stejném období, kdy vzniklo samotné jezero. Stěna se nachází na severním úbočí Jezerní hory a je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která byla vyhlášena už v roce 1911. Zajímavostí je, že stěna je jednou z mála míst, kde na Šumavě vznikají laviny.
Doporučujeme: Sníh na Šumavě
Podívejte se na aktuální sněhové zpravodajství ze Šumavy!
Nejlepší a asi nejrychlejší přístup k jezeru umožňuje trasa žluté značky z parkoviště na Špičáckém sedle, které je od jezera vzdálené asi 3,5 kilometru. Od hráze Černého jezera je možné po kamenité stoupající stezce dojít k Čertovu jezeru. Možnost je se podívat i na vodopád dosahující výšky 14 metrů, ke kterému se návštěvník dostane od Jezerní stěny lesem po pěšince poměrně příkře do vrchu.
Černé jezero ale nenabízí lákadla pouze pro turisty milující krásnou přírodu. Na své si přijdou i techničtěji zaměření návštěvníci, kteří mohou obdivovat první přečerpávací elektrárnu postavenou v Čechách, dnes již technickou památku. Elektrárna, která byla vybudována Škodovými závody v letech 1929–30, je umístěna mezi přírodním Černým jezerem a umělou nádrží Hamry. Podrobnější informace o stavbě elektrárny včetně popisu budovy samotné mohou návštěvníci nalézt na informačních panelech v okolí jezera a elektrárny.
Že krásy okolí Černého jezera neocení pouze turisté, milovníci přírody či technicky založení návštěvníci, je vidět i na výčtu umělců, kteří se tajemným prostředím jezera inspirovali. Jedním z nejznámějších je zajisté Antonín Dvořák, který Čertovo jezero zakomponoval do svého cyklu ze Šumavy – první část „u Černého jezera“. Nebyl ale jediným umělcem, který se nechal v přírodě unést a následně své dojmy použil v některém svém díle. Dalšími takovými byli především spisovatelé, mezi nimi Jan Neruda nebo Jaroslav Vrchlický.